24. února 2013
Pařížské bleší trhy
Zbožňuji být obklopena "velmi užitečnými" maličkostmi a věcičkami, jak můj muž říká "pracholapkami", které ukládám jako památky na svoje dovolené, nebo jako vzpomínky na babičku anebo moje kamarády. A jsem jako v extázi, vždy první víkend v měsíci, jakmile jsou v Saint Paul village (část čtvrti Marais v Paříži 4) bleší trhy, nebo honosněji po francouzsky "Le Brocante"! Nikdy nevěřím, co se dá prodat nebo alespoň nabídnout k prodeji! Moje babička mi o podobných bleších trzích vykládala, když jsem byla malá holka a ptala se jí odkud má tuto kabelku nebo tento náhrdelník. Vždy odpověděla: "To je z blešáku, nové si já nemůžu dovolit!"
Saint Paul Village, česky vesnice Svatého Pavla, není vesnice ani městečko, je to komplex propojených dvorků plných obchůdků se starožitnostmi, galeríí a kaváren s bohémskou Pařížskou atmosférou ve vychytané čtrvrti Marais. Já mám štěstí, protože bydlím jen 2 ulice odtud.
Nejsem žádný odborník na starožitnosti a nejsem ani znalec umění, ale některé z těch věcí vypadají absolutně neesteticky. Můžete najít i skvělé vychytávky za pár euro. Já si koupila 3 broušené skleničky na šampaňské, jednu za 3€!
Minule mne zaujaly krásné krajkové bílé šaty, vypadaly jako pěkná noční košile, ale s koženým páskem bych v nich v létě byla „chic“. Ale byly to svatební šaty z 19.století za 550€! Ale teta by mi dala slevu!
Trhy jsou plné Pařížanů a turistů, všichni se procházejí, prohlíží si maličkosti nebo sedí v okolních kavárničkách a popíjí kávu nebo víno. Velmi ráda tu trávím svá víkendová odpoledne. Prodejci mají spousty „skutečných“ příběhů o svých nabízených unikátních produktech. Velmi rádi se o ně podělí s každým, kdo má zájem. Jen tak si tam chodím a poslouchám ty příběhy a pak si sednu a dám si skleničku vína a jen nasávám atmosféru tohoto bohémského místa Paříže.
Ještě lepší je, když se na bleší trhy vydám s kamarádkou Belou, to pak máme obrovskou zábavu při zkoušení starých i nových klobouků, brýlí nebo starodávných kostýmů.
Dost často jsou podobné trhy se starožitnostmi a jinými jen "starými" předměty na různých náměstích nebo ulicích Paříže. A vždy je tam plno lidí, kteří vypadají, že opravdu mají zájem něco koupit!
Já jsem u nás doma žádný blešák nikdy neviděla, ale možná se najde v Praze stejně vychytané místo, se skvělou atmosférou jako v Saint Village v Paříži. Máte nějaký tip?
Eva Staníková
Umění Pařížských ulic - "Paris Street Art"
Nemám ráda Pařížské metro. Ke svojí přepravě používám městské kola "Velib" nebo svoje nohy. Nikdy jsem se nenachodila tolik kilometrů městem, jako za poslední dva roky v Paříži! Jakmile skončím v práci, vydávám se pěšky, směr domov a vždy si vyberu jinou uličku nebo náměstí! Jak se tak proplétám městem, tak kromě pekáren, květinářství a tisíce turistů, každý den potkávám nové výtvory neznámých pouličních umělců. Tyto ukázky jsou z ulic a uliček Paříže 1 a 4.
Eva Staníková
Jen na moment žít na francouzském venkovském hradě..
Strávila jsem tři dny na hradě, na francouzském venkově. Jako v pohádce, na hradě ze 13tého století, který je kousek od Lyonu ve Francii. Samozřejmě už to tu jako ve 13tém století nevypadá! Celý hrad byl minulý rok zrekonstruovaný. Interieér je stylizován do francouzského venkovského dekoru. My jsme tu pořádali „team building“ neboli utužování kolektivu s francouzskými kolegy. Francouzský venkov má bohatou historii a také je plný starých hradů a zámků obklopených nádhernými parky a zahradami. Udržování těchto památek vyžaduje silné investice, tak se jejich vlastníci spojili v organizaci, která zrekonstruovala asi 100 hradů po celé Francii a nabízí je za účelem pořádání konferencí a mítinků. Podle mne fantastický podnikatelský záměr! A protože jsem se tu cítila jako doma, tak jsem si pořídila pár obrázků na památku.
Eva Staníková
Den volna v Paříži
Dnes ráno jsem se probudila do krásného slunečného dne, což byl po posledních deštivýh dnech téměř zázrak! A jelikož mám spoustu nevyčerpaných dní volna, kterém mi už bohužel za týden propadnou, rozhodla jsem se alespoň jeden z nich dnes vyčerpat... a skvěle si užít si tento jarní, hřejivý den s mojí kamarádkou Bellou.. Jen tak si posedět v kavárnách, zajít si na výstavu Chagalla a pozorovat důchodce, jak hrají šachy.. Dát si nejlepší krevetovou polévku a nakoupit poslední vychytávky v Čínské čtvrti.. Takový nádherný jarní Pařížský den.. A výstavu Chagalla v muzeu Luxemburg všem vřele doporučuji, trvá až do června...
Eva Staníková
Maminky v Paříži - nejen ke dni matek
Sedím ve svém prázdném pařížském bytě a je tu prázdno, více než obvykle, protože jsem právě odvezla na letiště svoje dvě maminky. Proč dvě maminky? Protože nemám ráda slovo tchýně a manželova máma je i moje maminka, jelikož si to zaslouží! A že jejich návštěva vyšla právě na den matek, je úžasná náhoda.
Eva Staníková
Moje zelená jarní očista..
Jakmile jsem napsala o DETOXU špenátem, tak mi volaly moje kamarádky, co to vlastně dělám? Provádím jarní očistu! Mám tento návod od svojí švédské kolegyně. Už mám za sebou dva týdny a rozhodla jsem se pokračovat i třetí týden! Cítím se skvěle, spím osm hodin denně a ještě jsem i zchudla, skoro pět kilo!
Eva Staníková
Skype o mraženém špenátu
Už skoro 10 let žiji v zahraničí, Skype nebo Facebook miluji, protože mne stále udržují v kontaktu s kamarády a hlavně s mojí rodinou.. Máma i táta jsou v důchodu, ale přesto ještě občas pracují na počítači, jsou projektanti a oba velmi aktivně používají internet. Tak si každý týden skypujeme a já zavěšuji fotky na Facebook, aby máma viděla, kde jsem a co dělám. Pravidelně každý týden si jen tak virtuálně povídame 30 až 60 minut.. Třeba o mraženém špenátu..
Eva Staníková
Londýnské běhání v Hyde Parku..
Jezdím do Londýna každý měsíc a vždy se ubytuji blízko Hyde parku. Miluji brzy ráno vyběhnout z hotelu téměř přímo do Kensigston Garden. Hledám hotel blízko stanice metra Qeensway, kousek od Notting Hill, ráda začínám můj běh v „Kensigton Garden“, česky – Kensingtonské zahrady. Běžím asi 2 kilometry tu a pak přeběhnu do Hyde Parku, parky spolu sousedí. Hranicí mezi nimi je jen úzká silnice, která se dá lehce přeběhnout.
Eva Staníková
Sobotní dopoledne v Portobello road..
Sedím v restauraci „Dinner” (Večeře) na „Portobello road“, nebo jinak na „Portobello market“ a dávám si „breakfast“ (snídani). Portobello je dlouhá ulice, plná obchůdků a každou sobotu je tu tradiční trh. Před jednácti roky jsem bydlela v Kensington Gardens a byla jsem tu pravidelně každou sobotu na snídani. Je to odtud na skok, stejně jako Notting Hill. Ochutnala jsem tu míchaná vajíčka s uzeným lososem a zeleninou. Neobvyklá kombinace, na neobvyklém místě.. Od té doby mám ráda obojí: Portobello i smažená vajíčka s lososem :)
Eva Staníková
Dovolte mi představit Vám Belgický Gent.
Když jsem poprvé vykročila ze dveří hotelu, přímo do starobylého centra Gentu, moje první věta byla: „Já jsem v pohádce!“ Gent je pohádkové město. Gent je skrytý poklad Evropy! Podle mne si toto více než tisíc let staré město zaslouží větší pozornost, vždyť Gent byl ve středověku významnější než Londýn a velmi se přibližoval počtem obyvatel, univerzitním životem a kulturním děním k Paříži. Domečky Gentu vypadají, jak kdyby někdo poskládal starodávné lego, některé jsou z dvanáctého stolentí a odrážejí se do vody dvou řek Šeldy a Leie.
Eva Staníková
Miluji nákupy na trhu na Bastile.
Od té doby, co jsem v Paříži, miluji vařit! Důvod je velmi prostý, miluji nakupovat čerstvé potraviny na trhu u nás na Bastile! Každý čtvrtek a každou neděli jsou od náměstí Bastily směrem k náměstí Republiky obrovské trhy, kde můžete nakoupit úplně vše! Je to místo, které má fantastickou atmosféru! Je přeplněné Pařížany, kteří nakupování na trzích přímo zbožňují, křičí tu zelináři, že právě oni mají ty nejlepší žampióny, rybáři mají nejlepší čerstvé ryby a květináři nejkrásnější kytice! Toto místo přímo nabíjí energií!
Eva Staníková
Moje klikatá cesta hledání jógy.
Kromě běhu, miluji Ashtanga jógu, je to další sport, který si můžete sbalit se sebou do kufru kamkoli cestujete! Ashtanga jóga je pro mne téměř každodenní ranní rituál. Cvičím pravidelně pětkrát, až šestkrát do týdne minimálně 90 minut a cítím se potom celý den skvěle. Ale moje cesta za jógou pro mne byla o mnoho těžší než začít s během! Jsem velmi dynamická a energická osoba a hledání té správné jógy mi trvalo skoro čtyři roky!
Eva Staníková
Jak se inspirovat k běhání?
Před 6lety jsem vážila asi 95 kilo, léčila si alergické astma a nepohnula se ani na krok bez spreje na rozdýchání. Vstávám velmi brzy ráno, okolo šesté bez budíku. Fitko jsem považovala za perfektní start dne, pěkně si před prací s trenérem a ostatními kamarádkami, spolu-cvičícími poklebetit a dát si první ranní kávičku. Vše se změnilo, když jsme si s manželem pořídili 2 pejsky, Jack Russell Teriéry. Kdo tuto psí rasu pozná, tak ví, kolik energie tito tvorové mají! A já musela fitko vyměnit za ranní venčení v parku, kde jsem pravidelně potkávala běžce různého věku i kondice. Položila jsem si otázku „Dokážu to i já?“
Eva Staníková
Jak překonat Eiffelovku?
Po dvou letech v Paříži jsem poprvé zdolala Eiffelovku! Když mi bylo 25 roků a měla jsem svoje první seriózní zaměstnání, vzal mne jeden z našich důležitých zákazníků na pracovní oběd do nově otevřené restaurace na vyhlídce nad městem. Jakmile jsem v jeho doprovodu vystoupila z výtahu do skleněného prostoru, jako v oblacích nad mým rodným městem Brnem, tak já se svalila k zemi jako shnilá hruška! A od té doby se vyhýbám všem vyhlídkám a věžím a i návštěvám bytů od pátého patra výše. Takže železná lady pro mne byla dva roky pouze krásným symbolem Paříže, a já ji jen z dálky pozorovala.
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 715x
Životní optimistka, která ráda cestuje a užívá si život! Mám štěstí, že moje práce v marketingu je i mým koníčkem! Narodila jsem se v Československu, poslední 2 roky žiji střídavě v Paříži, Londýně a Belgickém Gentu. Miluji dobré jídlo a pití, Ashtanga jógu, běh, surf a wakeboard. Můj sen je učit jógu na Bali.
